Vodní dýmku, které se také říká šíša, vynalezli nejspíše Peršané a později se rozšířila do Arábie, na Střední východ, do Asie a do severní Afriky. Oblíbená je rovněž v Evropě a Severní Americe.
Jako kuřivo se ve vodní dýmce používá tabák smíšený s melasou a olejem, který je vlhký a mazlavý a při hoření silně dýmá. Tabák se dodává v mnoha příchutích. K zapalování tabáku slouží doutnající uhlík vyjmutý z ohniště nebo rychlozápalné dřevěné uhlí, které se používá také při pálení vonných bylin, dřev či kadidla. Doba kouření dýmky je přímo odvislá od doby, po kterou uhlík hoří; u rychlozápalného kolem 45, u uhelných briket kolem 90 a u kokosových i 120 minut. Speciální vodní dýmka určená ke kouření marihuany, která se od té tabákové výrazně liší, se nazývá bong.
Dřív byl tento rituál výhradní výsadou mužů, dnes již není zvláštností, když vodní dýmku pokuřují i ženy, jelikož s příchodem této „módy“ do zemí, kde vládne rovnoprávnost, nalezly v tomto druhu odreagování se zálibu i ony.
V Turecku se vodní dýmky kouří v čajovnách, v barech ale i v lázních. Nejen lahodná chuť nejrůznějších příchutí tabáku, ale i uklidňující zvuk bublající vody v karafě a oblaka neštiplavého dýmu vytváří relaxační atmosféru a spolu s popíjením silného slazeného čaje, ochuceného mátou je vhodným rituálem při přátelských setkáních, kdy jednu dýmku kouří i více lidí.
Pokud vás kouření vodní dýmky nadchne, jak tomu v mnoha případech bývá, pak si můžete na zdejších trzích vybrat z nepřeberného množství vodních dýmek právě tu, která vás svým zpracováním nejvíce zaujme. Vodní dýmky se vyrábí v mnoha velikostech, tvarech a s nejrůznějším zdobením. Velikost šíši se pohybuje od 70 centimetrů, což je běžná míra, až po dva metry, což jsou obvykle dýmky pro více lidí, které mohou mít až 6 šlauchů.
Vodní dýmky bývají často velmi zdobné a díky tomu i cenově značně rozdílné. I nejlevnější exempláře mívají alespoň zdobný šlauch. Ty nejdražší mají jemné tepání těla, tácku a kleštiček a složitě malovanou a tvarovanou karafu.